„All in all it's just the another brick in the wall – All in all you're just the another brick in the wall“, neboli „Tak jako tak je to jenom další cihla ve zdi – Tak jako tak jsi jenom další cihla ve zdi“.
Touto parafrází od skupiny Pink Floyd bych začal dnešní povídání o dalším – nevím, kolikátém již přírůstku do rodiny 85 mm objektivů, portréťáků pro bajonet Sony E, tentokráte od společnosti Tokina.
Když jsem před časem toto sklo přebíral z rukou dovozce v přímém kontaktu, lépe řečeno z krásných rukou neméně krásné ženy ze společnosti zastupující tuto značku na českém trhu, všude kolem zuřila válka médií, která nám servírovala zmatečné programy našich vůdců, kteří nevěděli, na co zemřeme dříve. Jestli na Covid, na nouzi, na sucho, nebo jen umřeme strachy. Nejhorší je smrt z leknutí říkali naši moudří předci a „hlavně se neposrat“ říkají ostřílení borci dneška. A tento přístup z mého pohledu při vší úctě zvolila i Tokina, když uvedla svojí verzi tohoto oblíbeného ohniska.
A za to jí patří můj obdiv, dík i spousta radosti. Díky nadstandardním vztahům s dovozci mě totiž nikdo netlačil do testu za 14 dní, jak tomu obvykle bývá, ale dostal jsem benevolenci podstatně delší. Test v tuto chvíli stále pokračuje, ale přesto mám jakýsi výsek materiálu, který vám s chutí a s radostí představím již dnes. Měl jsem totiž možnost ji vyzkoušet při běžném i méně obvyklém použití.
Portréty
Objektiv má vnitřní ostření pomocí tichého a rychlého motoru ST-M. Podporuje stabilizaci v mé SONY A7 RIII a je bytelný, pěkně padne do mé velké ruky, stejně jako přiměřená hmotnost necelých 650g. Světelnost „pouze“ f1.8 mne nijak neomezuje, neboť při rozlišení 42Mpix je tisk portrétu ve velikosti nad A2 s tenkou, ostrou linkou přes bližší oko možná zajímavý, ale tak jednou, maximálně dvakrát… Pak už vás to přestane bavit, neboť si s odstupem času ani nedokážete představit, jak byla modelka krásná. Byť fotím celý svůj život na plnou díru, vývoj rozlišení mne vyškolil, že více je mnohdy lépe!
Takže máme start na f1.8 a Tokina zde velmi dobře předvádí, že pochopila, co se od prvotřídního skla očekává a čeho je Sony čip schopen. Takže bez problému sekunduje nejen A7 RIII, ale s přehledem dle mého přesvědčení zvládne i brutálnější A7 RIV s 61Mpix rozlišením. Pro majitelé řad A7/A9 s nižším rozlišením tak není nic k řešení – stačí jen zajít třeba do Megapixelu, vyzkoušet, koupit. Ostrost je i při zcela otevřené cloně výtečná, při zaclonění je ještě trochu lepší. Již jsem si zvykl, že moderní procesory pro zpracování RAW formátů nabízejí rozličné kejkle k manipulaci, takže pokud nedosáhnete dokonalosti přímo při focení, doladíte v procesu. Velmi snadno.
Produkty
Ohnisko 85 mm velmi dobře poslouží i při fotografování rozměrnějších produktů, což jsem měl možnost vyzkoušet. Kresba je ostrá v celé ploše, objektiv velice dobře reaguje na tvrdé svícení a stinné i velmi světlé oblasti vykresluje s bravurou. Stejně tak při fotografování portrétů ve studiu, se zábleskovými, nebo ledkovými světly nacházíte perfektního, rychlého parťáka, který udělá přesně to, co se po něm žádá.
Při portrétním focení Tokina výborně spolupracuje s ostřením na oko, kterého se drží i při pohybu jako veš košile. Jediné, čeho jsem u svého staršího modelu mého foťáku litoval je nemožnost ovlivňovat o které oko půjde, to nabízí až řada novější, ze starších model A9. Ale člověk nemůže mít všechno. Bezzrcadlo A7 RIII je taktéž velice citlivé na barvu světla, což se vám může vymstít například při focení v lese, kdy zelené tóny ve stínech nadělají spoustu vrásek při ladění pleťovky. Byť jsem s Tokinou fotil dosti náročné barevné scény, skoro se mi chce říci, že tento neduh se jí nějak netýkal. Nebo za to může její teplejší podání, které jsem vnímal zejména proti optice od Sigmy. Kdo tedy hledá rychlý, spolehlivý a ostrý portrétní objektiv na figurální tvorbu, nebo na svatby – mohu směle doporučit.
Chce to asi nějaký závěr…
Upřímně, stále jsem hrdým vlastníkem starého áčkového Planaru T* SAL 85 mm f/1.4 ZA, na který nedám dopustit. I když moderní a rychlé focení s ním je očistec, díl viny na tom nese prehistorický a softwarově zanedbaný adaptér LA-EA4, což je jediná cesta, jak tento skvost z dílny Sony použít na bajonetu E. Pokud ale mohu ostřit manuálně – scéna, nebo nárok na rychlost mi to dovolí, nikdy neváhám a neměním.
Pokud jde o moderní skla, máme na výběr 85 mm se světelností f/1.8 od Sony, Carl Zeiss, Samyangu a nově Tokiny. Výběr světelnějších skel mne nechává ekonomicky a hmotnostně v klidu, protože pokud bych toužil po f/1.4, bez ohledu na hmotnost a cenu, vyhraje to Zeiss Otus 100 mm, nebo Sigma 105 mm f/1.4, Zeiss kvůli nenapodobitelnému nasávání světla a Sigma kvůli opravdu monstróznímu bokehu. Nicméně v padesáti letech vás už kdeco dost často bolí, proto mám raději f/1.8, které stejně ještě trochu přicloním. To abych měl snímek ostrý.
Tokina atx-m 85 mm f/1,8 AF baj. FE se k datu vydání tohoto článku obchoduje za 14 790 Kč. Pokud vezmu v potaz výše jmenované konkurenty, úroveň konstrukce, rychlost ostření a kvalitu výstupu, mám zřejmě na stole favorita v poměru výkon/cena. V tomto směru dostanete za svoje peníze výtečnou hodnotu, což je určitě dobrý důvod ke koupi!
Comments